Zařízení sloužící ke zvýšení požární bezpečnosti stavby (např. zařízení pro odvětrání únikových cest) je dle Vyhlášky 246/2001 Sb. deklarováno jako vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení (dále jan "PBZ") a musí být funkční po celou dobu životnosti stavby, pro niž bylo projektováno. Při provozu stavby musí být zachováno vybavení objektu PBZ v úrovni, v jaké byl objekt kolaudován. Ve všech fázích životního cyklu stavby - od jejího návrhu až po demolici, je určeno, kdo a jakým způsobem za požární bezpečnost stavby odpovídá:
Podle platné legislativy se jedná o trestně právní odpovědnost. Zanedbání při správě PBZ může být klasifikováno jako trestný čin obecního ohrožení. V případě mimořádné události je vždy určena osoba, která je za vznik této události odpovědná a je pouze na této osobě, aby prokázala, že splnila veškeré své zákonné povinnosti. Provozuschopnost instalovaného PBZ se prokazuje dokladem o jeho montáži, o provedení funkčních zkoušek (při souběhu více PBZ koordinovaných zkoušek), kontrole provozuschopnosti, údržbě, opravách provedených podle podmínek vyhlášky 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky 221/2014 Sb.
Před uvedením PBZ do provozu zabezpečuje osoba, která provedla montáž, provedení funkčních zkoušek. Při těchto zkouškách je ověřováno, zda nainstalované zařízení odpovídá projekčním a technickým požadavkům na jeho požárně bezpečnostní funkci. Nejde zdaleka pouze o ověření funkčnosti samotného zařízení (motor otevírá, ventilátor běží…), ale o fungování PBZ jako celku, včetně všech návazností a logických vazeb. Je ověřováno, zda funkce odpovídá záměru autora PBŘ.
Při uvedení PBZ do provozu by měl být vystaven protokol o provedení funkčních zkoušek, doklad o provozuschopnosti PBZ a provozní kniha PBZ. Při opakovaných kontrolách je vystavován protokol o provedení funkčních zkoušek. V těchto dokladech by měly být uvedeny všechny podstatné náležitosti o fungování PBZ:
Kontrola provozuschopnosti PBZ se skládá z několika kroků. Existuje řada PBZ a kontrola každého z nich má svá specifika. Obecně lze postup kontroly specifikovat následující kroky:
|
|
|
|
|
|
|
|
Pokud dochází k souběhu více vzájemně se ovlivňujících PBZ a je potřeba vykonat koordinovanou funkční zkoušku, měla by být v dokumentaci určena osoba (koordinátor), která o této zkoušce vystavuje protokol. Dodavatelé dílčích PBZ pak dodají vlastní protokoly o provedení ověřovacích zkoušek a koordinátor pak vydá celkovou koordinovanou revizi.
Hodně diskutovaná byla změna v § 10 Vyhlášky 246/2001 Sb. při její novelizaci Vyhláškou 221/2014 Sb. Tato změna zrušila požadavek na písemné potvrzení, že byly při kontrole provozuschopnosti PBZ splněny podmínky z průvodní dokumentace výrobce. Požadavek na provádění kontroly provozuschopnosti v rozsahu průvodní dokumentace výrobce však v § 6 zůstal zachován. Zrušeno tak bylo pouze písemné potvrzení, nikoli povinnost provést revizi podle podmínek stanovených výrobcem.
V případě, že průvodní dokumentace podmínky nestanoví, potom se za osobu vhodnou k provádění funkční zkoušky a kontroly provozuschopnosti považuje osoba s přiměřenými znalostmi dané problematiky a dostatečným technickým vybavením.
Společnost PAN elektro, s.r.o. investuje nemalé prostředky do školení svých zaměstnanců, aby zajistila co možná nejvyšší úroveň při provádění kontrol provozuschopnosti PBZ, zaručuje svým zákazníkům profesionální přístup a korektní provedení revizí, aby PBZ opravdu plnilo to, pro co bylo navrženo. Používání homologovaných, kalibrovaných měřících přístrojů při provádění revizí je samozřejmostí.
Na trhu existují firmy i jednotlivci, kteří jsou ochotni revize provést „levněji“. V pořádku, pokud jejich práce bude provedena pořádně, s náležitým vybavením se všemi vyžadovanými náležitostmi a se znalostí požadavků na konkrétní zařízení. Obávám se, že s pouze multimetrem revizi korektně provést nelze.
Otázku, zda „ušetřit za každou cenu“ si při vyhodnocování nabídek na provádění revizí musí zodpovědět každý provozovatel PBZ sám.